Léčivé rostliny a jejich historie

Dnes již nikdo přesně neví, kdy poprvé lidé přišli na to, že rostlinami si mohou pomoci od různých nemocí, bolestí i jiných neduhů. Již v pravěku se lidé naučili rozeznávat, které byliny jim pomohou k urychlení hojení poranění, které je uklidní, nebo které je dostanou z chmurné nálady. Zkušenosti, naše předky naučily jak s bylinami zacházet a pojmenování vycházelo zpočátku například z podobnosti rostlin lidským orgánům, například jaterník léčící jaterní choroby má listy podobné lidským játrům, nebo z jiných souvislostí, jako hadinec, který „babky kořenářky“ doporučovaly proti hadímu uštknutí, jeho semena se podobají hadí hlavičce a stonky mají skvrny jako hadí tělo.

Ve středověku se o bylinách mnoho nevědělo a navíc byla tato věda opředena řadou pověr a bájí, až perský vědec Avicenna popsal velké množství léčivých bylin a jejich používání.

S objevem knihtisku se značně urychlilo rozšíření těchto vědomostí a vznikaly různé herbáře. V 16. století vznikl Brunfelsův herbář, který ilustroval slavný německý malíř Albrecht Dürer. Český překlad herbáře Petra Ondřeje Mattioliho, vydal v roce 1562 přírodovědec Tadeáš Hájek z Hájku.

Ve 20. století s rozvojem chemie, to vypadalo, že léčivé byliny již ztratily svůj význam, brzy se však ukázalo, že tomu tak není. Pokračující vědecké zkoumání potvrdilo starou pravdu o tom, že látky obsažené v léčivých rostlinách leckdy ani chemie nenahradí a zůstaly nadále“ve hře“. V posledních desetiletích se obliba bylin stále více prohlubuje. (H. a E. Škodovi, Kubašta)

(Ing. Marie Havlová)