Umíte si zorganizovat rodinu ???

Většina lidí má svou práci, kterou musí dělat a vedle ní také činnosti které nemusí, jsou dobrovolné, nebývá z nich materiální užitek, ale lidi to baví. Mají své hobby, nebo jinak řečeno koníčka. Bohužel je to však více záležitost mužů, jen málo žen má totiž na svého koníčka čas. Koníček vyžaduje volné chvíle po příchodu domů ze zaměstnání a to většina žen nastupuje druhé kolo, péče o domácnost, učení s dětmi, vaření, úklid apod.

Jak tedy zařídit, aby i žena mohla mít své koníčky a aby nestrávila svůj život pouze povinnostmi? Chce to velkou dávku odhodlání a vůle, prosadit ve stávající rodině spravedlnost a rovnoměrné uspořádání sil. Je důležité „netlačit na pilu. Pokud je Vaše rodina zvyklá na určitý režim, tedy režim „máma se postará“, musíte na ní velmi zlehýnka, protože při radikálních krocích by se Vám mohla narušit v základech. První co tedy musíte udělat je, že promluvíte se svým manželem. Metodiku zvolíme, dle jeho a také svého pracovního zařazení. Jistě cítíte ten rozdíl, pokud jeden z rodiny pracuje těžce fyzicky a druhý má sedavou kancelářskou práci. Tyto aspekty musíme vzít v potaz při návrhu organizace práce v domácnosti.

1. Jsem-li v domácnosti a manžel tvrdě pracuje, je domácnost mým zaměstnáním a musím si vše zorganizovat tak, abych měla volnější chvíle odpoledne, kdy se rodina sejde. Přesto, že se zdá, že toho máme hodně a nestíháme, při správné organizaci půjde vše jak po másle. Sama jsem si vyzkoušela. Když jsem zaměstnaná vstávám v šest hodin ráno a cca 8 hodin pak pracuji. Doma čas zabíjím tím, že vstanu v devět hodin, či později, potom si pomalu udělám jídlo, kouknu na seriálek a najednou je po obědě a já již nic nestíhám, natož pak ještě koníčka. Znamená to tedy, v každém případě i doma simulovat režim zaměstnání, uvidíte kolik času ušetříte.
2. Pokud manžel tvrdě pracuje a já mám zaměstnání, kde používám jen hlavu, měla bych si v zájmu zachování vztahu i rodiny, zorganizovat práce tak, že manuální si udělám sama a učení s dětmi a např. nějaké volnočasové aktivity dětí přenechám manželovi. Já si prací v domácnosti protáhnu údy a manžel si při učení s dětmi zas procvičí mozek.

Největší možnosti rozdělení činností v domácnosti nám poskytuje model, kdy já i manžel máme zhruba stejně náročnou práci. Pokud oba v práci těžce dřeme, nevidím důvod, proč se o domácí práce kompletně nerozdělit a pokud máme sedavé zaměstnání je situace podobná. Zahájíme tedy vyjednávání s manželem. Počítejte s tím, že pokud jste si ho rozmazlila, nepůjde to snadno. Musíte se chovat diplomaticky a postupovat po malých krůčcích. V každém případě je důležité si s partnerem promluvit a tento rozhovor vhodně načasovat. Je k ničemu běhat po bytě s hudrováním: Ty mi s ničím nepomůžeš, jen tu ležíš, vynes aspoň koš apod., to manžel nejspíš odejde na „důležité jednání“ do místní hospůdky. Proto je mnohem efektivnější správně laděný a načasovaný rozhovor. Pro začátek dohodněte pouze částečné zapojení partnera do chodu domácnosti a buďte velkorysá, nechte ho, ať si vybere, které práce chce doma dělat. Potom to nechte pořádně uzrát, až to bude úplně automatické a zajeté, můžete se o další krůček posunout. Partner si ani nevšimne, že práce v domácnosti jsou spravedlivě rozdělené a přitom má vedle sebe spokojenou a usměvavou manželku. Pochopitelně pokud jsou v rodině děti, měli by se podílet na domácích pracech, v rámci svých možností také podílet a to již od útlého věku. Takový chlapeček, který si už od dětství bude umět uklízet své věci a svůj pokojík, bude v budoucnu mnohem lépe schopen postavit spokojenou a fungující rodinu, než chlapeček (holčička), který všechno smí, všechno má a co nezvládne, udělají ostatní.

Takže tím, že budete dnes své děti učit podílet se na domácích činnostech, nejen získáte více času na své koníčky, ale také zajišťujete jejich lepší integraci do systému jejich budoucí  rodiny, připravujete je na jejich vlastní život.